Zpět

Oprava nerfky Rhino-fire

NERF je značka plastových pistolek, co střílejí pěnové šipky s gumovou hlavičkou. Oficiálně prodávané jako hračky pro děti, neoficiálně oblíbené hlavně dospělými (tomu odpovídají i rozměry dimezované na dospělácké ruce). Velice se osvědčily na larpech. Účinný dostřel mají zhruba pět metrů, takže si s protivníky můžete vyměňovat drsné hlášky, sehrávat scénky a podobně, místo abyste se postříleli dřív, než se přiblížíte na dohled a doslech. Neoplývají přesností, takže divoké přestřelky můžou trvat poměrně dlouho, než někoho konečně trefíte a boj skončí. A jsou relativně bezpečné (pokud se netrefíte z bezprostřední blízkosti přímo do oka), takže si nemusíte kazit kostýmy ochrannými pomůckami. A právě přes larp se mi dostal do ruky tenhle exemplář. Takovou krásnou hračku přece nenechám vyhodit jenom proto, že nestřílí!


(foto: Hasbro)

Rhino-fire je trochu netypický dvouhlavňový kulomet na dva zásobníky. Střílí plně automaticky střídavě z jedné a druhé hlavně, které se navíc pro efekt pohybují dopředu a dozadu (bohužel tak, že to vůbec nepřipomíná zpětný ráz). Princip střelby je jednoduchý: dva elektromotůrky roztáčejí pár setrvačníků, třetí hýbe šťouchadlem, které mezi ně strká ze zásobníku šipky. Hlaveň je jenom na okrasu, šipka jí proletí víceméně bez dotyku. Celé to napájí šest velkých monočlánků (D).

Dovnitř se dostaneme vyšroubováním asi tak tří milionů šroubků na levé straně. Mechanismus je několikanásobně jištěný proti strčení prstu do roztočených převodů. Jednak mechanicky dvěma táhly, které blokují spoušť, když nejsou zasunuté oba zásobníky, jednak elektricky: jeden spínač sepne po zasunutí obou zásobníků, druhý po zavření servisního krytu na horní straně kulometu. Jištění bylo to první, co jsem vyhodil - se spínači jsou jenom problémy. Hned po nich šel mechanismus na šoupání hlavněmi a kontakty od monočlánků, které nahradím akumulátory.

Když vynechám bezpečnostní spínače a termistory pro omezení rozběhových proudů, schéma zapojení vypadá takhle:

S1 je třípolohový dvoupólový přepínač ovládaný spouští. Když ji zmáčkneme do půlky zdvihu, napětí z baterie snížené dvěma diodami 1N4002 (při proudu několika ampérů dost topí, chtěly by nahradit silnějšími) začne roztáčet motory setrvačníků M1. Domáčknutím spouště nadoraz (tou dobou už by měly být setrvačníky roztočené na plnou rychlost) se pustí proud do motoru M2. Ten roztočí klikový mechanismus podavače a vačku, která dvakrát za otáčku (v okamžiku, kdy šipka opouští zásobník a vjíždí mezi setrvačníky) sepne spínač S3, který pustí do motorů M1 plné napětí, aby si udržely rychlost. A zároveň přemostí spoušť S1, aby mechanismus nemohl zůstat v nevhodné poloze se šipkou napůl vysunutou ze zásobníku nebo zaseklou mezi setrvačníky: když spoušť pustíme nevhod, poslední šipka ještě vyletí, podavače zaparkují v bezkolizní poloze a pak teprve se všechno vypne. Plusový pól motoru M2 se navíc přes S3 zkratuje na zem, takže dobíhá v generátorickém režimu a zastaví prakticky okamžitě. S tímhle si nějaký inženýr fakt vyhrál :-). Společná zem (mínusový pól baterie) je značená černými vodiči, zbytek je směska červených a oranžových.

Závada byla ve vypínači S1, který ve třetí poloze ztrácel kontakt. Aby ne, byl pro tyhle proudy dost poddimenzovaný. Tak jsem ho ze spouště vykuchal a nahradil dvěma dvoupolohovými spínači z vysloužilé mikrovlnky přišroubovanými na plastové kostičce (místa je uvnitř naštěstí dost):

A obvod se upravil na tohle:

Při mačkání spouště teď táhlo napřed sepne S1 (ten šedý s kovovou pacičkou) a při dalším pohybu ho drží pořád sepnutý. Na konci dráhy potom zamáčkne S2 (ten černý). Dvě srážecí diody jsou umístěné na desce u motoru M2 (na fotce je vidět zhruba uprostřed), jednu bylo potřeba na jednom konci vypájet a napojit na ni drát k vypínači S1.

Odstraněním bezpečnostních spínačů a vylepšením spouště nejspíš ubylo pár přechodových odporů, takže si teď pistolka bez problémů vystačí se dvěma li-ionkami 18650 (to je 8 voltů místo 9, při zkouškách dokonce jenom 7, protože už byly napůl vybité), takže sbohem, drahé buřty. Jenom v té gigantické monočlánkové šachtě vypadají trochu opuštěně :-).

No nic, konec hraní, zpátky k seriózní práci...

Zpět

Reklamy: