Akumulátor v telefonu obvykle zdechne v ten nejméně vhodný okamžik. Například ve chvíli, kdy ležíte doma s angínou a jedinou nabíječku máte šedesát kilometrů daleko. V takových chvílích nezbývá než improvizovat.
Baterie v tomhle alcatelu je tvořena třemi NiMH "mikrotužkovkami" (AAA) spájenými do série a zalepenými v plastové kleci. Jeden vyřazený exemplář se mi válel ve šrotišti, extrakce klece byla dílem okamžiku. Krabička na tři nabíjecí tužkovky je z tvrdého kartonu, kontaktní pružinky z nějaké rozbité elektronické hračky, vývody z plíšků z ploché baterie a drátky ze síťového kabelu. Celé je to slepené vteřiňákem a do telefonu to zapadne na místo původní baterie. Jenom se to jaksi nevejde pod kryt, ale o estetiku v tu chvíli nešlo.
Fotky:
(mimochodem, ta měděná obruba kolem horní skupiny tlačítek je pojistka proti samovolnému zapínání telefonu v batohu a proti nechtěnému ukončení hovoru, když se moc přitlačí k uchu)
Nevýhody: nepraktické pro běžné používání, baterie se občas vysypou.
Výhody: bezkonkurenční výdrž (zhruba měsíc na jedno nabití).
Závěr: berte to spíš jako kuriozitu než jako návod :-).